Slide 1

PDFTiskEmail

12. konference NCSE

Bezpečnost a životní prostředí: státy hledají recepty na nové bezpečnostní výzvy

Reflexe 12. výroční konferenci Národní rady pro vědu a životní prostředí (NCSE), která se uskutečnila ve dnech 18. – 20. ledna 2012 v hlavním sídle americké vlády Washingtonu, DC.

 

Hlavním tématem letošní konference byly vazby mezi národní bezpečnostní a životním prostředím. Nedá se tvrdit, že bezpečnost životního prostředí (či jinými slovy environmentální bezpečnost) by bylo téma zcela nové. Nicméně rychlé a sílící projevy globálních změn životního prostředí představují faktor, který si národní bezpečnostní složky nemohou dovolit ignorovat. I proto si v roce 2010 Pentagon vyžádal zprávu o možných bezpečnostních hrozbách spojených s klimatickými změnami. A naopak, organizace správy životního prostředí nemohou nebrat v potaz bezpečnostní aspekty environmentálních změn a regulací.

Jak se ukázalo i na letošní výroční konferenci, environmentální bezpečnost představuje komplexní téma. Kromě narušení klimatu se na konferenci jednalo o energetické bezpečnosti, zahrnující rovněž bezpečnost před jadernými haváriemi, potravinové bezpečnost, konfliktech o vodní zdroje a konečně bezpečnostní otázky spojené s kvalitou prostředí a zdravím lidí. Přestože výzvy spojené se změnami životního prostředí tradičně řešila zejména akademická obec, konference svedla dohromady přes tisícovku účastníků nejenom z vědecké komunity, ale i představitelů mezinárodních organizací, zástupců soukromé sféry a v neposlední řadě reprezentanty amerických vládních institucí zodpovědných jak za životní prostředí, tak i národní bezpečnost. Konference se přitom nezabývala pouze současnými bezpečnostními problémy či přístupy k simulaci a modelování bezpečnostních otázek, ale rovněž způsoby, jakými by měla společnost, jednotlivci či vlády řešit bezpečnostní problémy vyplývající z proměn našeho životního prostředí a jak se probíhajícím změnám přizpůsobit.

Znovuobjevit oheň

Jedním ze základních bezpečnostních problémů dneška je bezesporu závislost na fosilních palivech. Ačkoliv stále narůstá účinnost využití energetických zdrojů a rychle nastupují nové technologie, stále se světu nedaří utlumit svůj hlad po ropě, zemním plynu či uhlí. Nástup ropného zlomu a stále narůstající emise skleníkových plynů nekreslí pro fosilní paliva příliš růžovou budoucnost. Amory Lovins, zakladatel Rocky Mountain Institut, který se dlouhodobě věnuje energetickým analýzám a řešením, jako jeden z hlavních řečníků prezentoval možnosti vymanit se z této závislosti. V souladu se současnými trendy vidí řešení, popsané ve své knize „Znovuobjevit oheň“, zejména v úsporách, technologických řešeních a obnovitelných zdrojích. Jako s jediným fosilním zdrojem počítá Lovinsova vize se zemním plynem, jehož zastoupení v energetickém mixu by mělo do roku 2050 zůstat v podstatě stejné.

Vojna a klima

„Rozpad ledovců a změny sněhové pokrývky, růst mořské hladiny, změny složení rostlinných společenstev – to vše pro nás představuje nové bojiště a musíme se s tím vypořádat“, prohlásil ve svojí řeči kontradmirál David Titley. Ukazuje se, že americká administrativa přistupuje ke změnám klimatu vážně, možná vážněji než Evropa, navzdory například nepřistoupení k Rámcové úmluvě o změnách klimatu. Bezpečnostní a environmentální otázky se v současnosti přirozeně nejvíce prolínají v armádě. Ve Spojených státech bylo v posledních letech připraveno několik významných zpráv rozebírajících důsledky změn životního prostředí pro armádní strategie a operace.

Změny klimatu rovněž přispívají a mohou dále násobit geopolitickou nestabilitu, což může vyžadovat větší operační kapacitu v nestabilních oblastech. Klasickým případem je nedostatek vody, přičemž voda je již nyní příčinou tenzí na Blízkém východě a v severní Africe. Předpokládá se, že v důsledku odtávání ledovců a sucha bude dostatek vody problémem v částech Indie, Číny, Pákistánu či jižní Afriky. Provázané problémy zahrnují nedostatečnou produkci potravin či zvýšené šíření chorob. Koncentrace problémů v krizových oblastech může vést k nepokojům a masovým migracím, protože mnoho států nemá vybudovanou stabilní strukturu vládnutí. To vše může vyžadovat vojenskou intervenci, nejen v tradičním smyslu, ale rovněž v případě pomoci při zajištění zdrojů, distribuci léků či zneškodňování důsledků živelních pohrom.

Doporučení

Konference celkově přinesla celou řadu perspektiv na environmentální bezpečnost a účastníci měli mnoho příležitostí diskutovat na specializovaných seminářích, prezentujících bezpečnostní témata změny klimatu, konfliktů o vodu, energetické bezpečnosti, potravinové bezpečnosti či ochrany kritických ekosystémů a biodiverzity. Z konference tak vzešla celá řada doporučení použitelných nejenom pro americkou vládu.

Jedním z doporučení pro oblast změny klimatu, bezpečnosti a hodnocení rizik například je, že vědecké instituce a agentury by měly vyvinout a implementovat nové modely hodnocení rizik zaměřené na hodnocení budoucích dopadů (hodnocení rizik, zranitelnosti a přizpůsobení se).

Na konferenci zazněli příspěvky rovněž od Thomase Friedmana z deníku New York Times či současné ředitelky americké agentury pro životní prostředí (Environmental Protection Agency, EPA) Lisy Jackson.

Na závěr konference obdržela cenu NCSE za celoživotní přínos Gro Harlem Brundtlandová, bývalá ministerská předsedkyně Norska, současná generální ředitelka Světové zdravotnické organizace, známá rovněž svými aktivitami na poli udržitelného rozvoje a zejména publikací „Naše společná budoucnost“., která se stala jedním z průlomů diskuzí o udržitelném rozvoji.

Ani příští 13. konference NCSE nezůstane tematicky příliš daleko od tématu environmentální bezpečnosti. Bude totiž zaměřena na Environmentální katastrofy: věda, připravenost a rezilience.

David Vačkář